Blogujúca mamička Žaneta

Jmenuji se Žaneta a jsem maminka dvouletého syna Zoltána. Říkáme mu Zolinko. S manželem, který je Slovák, bydlíme již několik let v Praze. Vždycky jsem ráda psala. Proto jsem se rozhodla všechny radosti i starosti s příchodem miminka na svět zvěčnit formou blogu. Miluju krásné a kvalitní věci, dobré jídlo a cestování. O tom všem píšu na blogu heelsandbabypowder.com. Věřím, že i na mateřské si můžeme užívat a dělat všechno jako dřív. Bloguji převážně o našich dobrodružstvích se synem. Sdílím věci, které mám ráda a které doufám inspirují i ostatní maminky.

Začala jsem blogovat přesně před dvěma lety a bylo to v době, kdy jsem odešla na mateřskou dovolenou. Téma blogu bylo jasné hned od začátku. Jako bych věděla, že mě role mámy bude tak neskutečně bavit a budu se chtít o své zažitky a radosti dělit i s ostatními maminkami. Je to pro mě i jistá forma relaxace a seberealizace. Nedokázala bych na mateřské nic nedělat.

Na blogu se věnuji především tématu mateřství. Baví mě psát o všem, co se točí okolo mého syna. Na blogu najdete články o našich aktivitách, ale i o tom, jak vnímám mateřství. Loni jsme nafotili i dvě fashion story a občas se tam objeví nějaký recept. Ráda píšu různé tipy pro budoucí maminky anebo naše zkušenosti z cest. Oblíbený byl například článek o naší první dovolené s miminkem  anebo když jsme cestovali autem až do Londýna. Určitě bych nikdy nechtěla psát článek na zakázku. Jednou jsem dokonce odmítla spolupráci, kde se jednalo o můj oblíbený produkt, který denně používám, ale protože bych si článek nemohla napsat úplně po svém, nemohla jsem to přijmout.

Snažím se, aby se každý den něco dělo. Pravidelně chodíme cvičit, plavat a na montessori dílničky. Často se navštěvujeme s kamarádkami maminkami anebo chodíme na procházky. Jsou ale i dny, kdy se chceme jen válet a užívat si spolu doma. Malý vstává docela pozdě, takže někdy snídáme před polednem. Když se však chci někam vypravit, musím si dát budík. Ráno dlouho snídáme, hrajeme si a já se dávám dokupy. Většinou mi to trvá nejméně hodinu. Pokud nemáme kroužek dopoledne, dáme si doma ještě oběd a teprve potom někam vyrážíme. Odpoledne Zolinko spí zhruba dvě až tři hodiny a někdy to protáhne až do podvečera. To je doba, kdy mám čas pro sebe a mohu se věnovat blogu, domácnosti anebo jen relaxovat. Často se stane, že manžel přijde domů z práce a on pořád spí. Když jsme na cestách, nemá problém vyspat se v autě anebo v kočárku. Večer s uspáváním nijak nepospícháme. Manžel si ho chce ještě užít. Večeříme všichni spolu. Je to příjemné zakončení dne. Večerní rituály nezahajujeme dříve než o půl deváté.

Mateřství beru jako práci na plný úvazek a tak jediná věc, které se mimo to věnuji, je blogování. Občas je to náročné, protože už dávno jsou pryč dny, kdy malý spával několikrát denně a dalo se toho stihnout víc. Dnes si už musím vybírat, jestli dám přednost blogu, focení, sociálním sítím anebo si raději uvařím kávu a přečtu časopis. O tom, jak být na mateřské v pohodě a jak je důležité mít jasný plán, jsem psala v tomto článku.

Ještě mám před sebou minimálně rok mateřské dovolené a chtěla bych si ji užít naplno. Mám v hlavě nějaké projekty, kterým bych se chtěla věnovat potom, ale momentálně je pro mě nejdůležitější trávit veškerý čas se synem. Můj velký plán je ten, aby těch společných dní bylo v budoucnosti co nejvíce.

V mém šatníku převládají elegantní kousky. Dřív to vyžadovala moje práce. Mám spoustu šatů, sukní a halenek. Skoro všechny boty mají podpatky. Po odchodu na mateřskou se můj šatník ale nijak zásadně neproměnil. Vlastně přibyly jen zimní boty bez podpatku. Bez těch bych se bohužel neobešla. A také kabáty jsem dočasně vyměnila za péřové bundy. Ještě když byl Zolinko malý a v hlubokém kočárku, často jsem nosila ven šaty a vyskoké podpatky. Myslím, že ty by neměly chybět žádné mamince. Vždycky se na ně najde nějaká příležitost. Pro mě je to ohromný rozdíl v tom, jak se pak cítím. Víc žensky, víc chic, víc svá. Samozřejmě mi v šatníku časem narostl počet balerínek, ale nejhorší je si na ně potom zvyknout a chodit v nich i v ty dny, kdy vlastně nemusíte.Aktuálně točím jen pár outfitů, ve kterých se cítím dobře a které mi umožní lozit v dětském koutku po kolenou. Nejraději nosím tmavé džíny a bílé tričko. Většinu týdne trávíme na kroužcích, kde to opravdu vyžaduje pohodlné oblečení, ale kdykoliv jdeme někam s kamarádkami, vždycky to vezmu jako příležitost obléknout si něco hezkého, sukni, šaty, cokoliv, jen ne džíny a triko.

Jsem strašně ráda za to, že můj manžel chodí domů z práce brzy a už to je pro mě velký přísun energie. Miluju procházky s kočárkem, zvlášť na jaře, kdy je všechno rozkvetlé, to je asi největší relax. Po zbytek roku se snažím chodit pravidelně na kosmetiku, pedikúru, ke kadeřnici nebo na masáže, kde si fakt odpočinu. Báječná forma relaxace je dobrá kniha. Někdy se celý den těším na to, až to večer všechno utichne a já se začtu do něčeho napínavého.

Nejoblíbenější kniha, kterou jsem poprvé četla na střední, je Americká tragédie od Theodora Dreisera. Za tu dobu jsem ji četla několikrát a to i v různých jazycích. Mám ji doma dokonce psanou švabachem. Loni jsem začala číst současné autory, převážně krimi a psychothillery. Pro milovníky tohoto žánru bych určitě doporučila Manželé odvedle a Spálená obloha. Mám ráda asijskou kuchyni. Manžel často vaří thajské curry a byly doby, kdy jsme každý týden chodili na sushi. Vyloženě oblíbené jídlo nemám. Miluju ryby a krevety na všechny způsoby a nikdy nepohrdnu koprovkou od maminky. Co se týká filmu, je tu jeden, na který se vždycky těším na Vánoce. Prázdniny s Cameron Diaz a Kate Winslet. Jsem spíš seriálová. Fanoušek Útěku z vězení a Stoupenců zla.